NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM
První zmínka o cínu na severu Jizerských hor je z roku 1576, kdy udávají písemné zprávy vypuknutí "cínové horečky". Frýdlantská vrchnost tehdy pozvala horníky z Krušných hor a Tyrolska. Ti se usídlili v nedalekém Ludvíkově, kde ještě v roce 1588 žil i hlavní perkmistr (někdo jako správce hornického revíru). Podle jednotného plánu bylo v roce 1584 vybudováno Nové Město (tehdy zvané Böhmische Neustadt - České Nové Město) a to v roce 1592 obdrželo od pána Melichara z Redernu privilegia a městský znak.
Výnosy cínových dolů nebyly nijak mimořádné, a tak z desítek jam otevřených v prvopočátcích zůstalo jen několik málo se rentujících dolů. Většina z nich zanikla beze stopy (Věrné bratrstvo, David, Ptačí zpěv, Děti Zebedeovy, Pomoc Boží, atd.). Už v roce 1653 byly známy pouze názvy, ale o skutečné poloze oněch děl neměl nikdo potuchy. V letech 1587 až 1652 byla těžba v kopcích u Nového Města ve svém vrcholu. V té době průměrná roční těžby činila 125 centýřů (stará váhová jednotka odpovídající přibližně 50 kg) cínu. Nejvíce rudy se vydobylo z důlních děl Bohatá útěcha (163 centýřů), Erasmus (56 centýřů), Beránek Boží (69 centýřů), Blažená bohatá útěcha (56 centýřů), Nebeské vojsko (55 centýřů) a Rapold (31 centýřů). Všechny doly byly rozděleny dle horního práva na 128 kuxů, z nichž osmina náležela vrchnosti, šestnáctina městu (to z ní platilo školy, faru a kostel) a zbytek byl prodán zájemcům, převážně cizincům z Lipska, Berlína, Norinberka a dalších měst. S příchodem třicetileté války těžba upadá a po válce se již nevzpamatovala. Redernové z Réderu opouští své panství a s nimi emigruje z náboženských důvodů i většina horníků. Radní Nového Města pod Smrkem se několikrát pokouší těžbu opět rozjet, ale tato snaha se míjí účinkem. Tak alespoň udržují několik dolů v provozu, a to i za cenu prodělku, aby město nepřišlo o výsady horního města, které skýtaly měšťanům nejednu výhodu i finanční prospěch. Hrstka horníku v dolech u Nového Města pracuje až do roku 1845 a o tři roky později umírá poslední horník. Tím definitivně skončila hornická činnost na severu Jizerských hor.
| 
										Název | Délka | 
										Těžená v letech | 
										Poznámka | 
|---|---|---|---|
| Světluše | 300 m | 
										1960 | 
										Zatopená | 
| Beránek Boží | 60 m | 
										1582 - 1642 | 
										Zabezpečená | 
| Bohatá útěcha | 80 m | 
										1581 - 1642 | 
										Zabezpečená | 
| Rapold | 100 m | 
										17. století | 
										Zabezpečená | 
| Kateřina | 
										1611 - 1616 |  | |
| Patrová štola | 43 m |  | 
										Zabezpečená | 
| Děti Izraele | 40 m |  | 
										Zabezpečená | 
| František | 990 m | 
										1959 | 
										Zabezpečená | 
| Josef | 340 m | 
										1959 | 
										Zabezpečená | 
| Petr a Pavel | 
										1583 - 1609 | 
										Zabezpečená | |
| Blažená bohatá útěcha | 76 m | 
										1585 - 1616 | 
										Zabezpečená | 
| Oukrop | 30 m |  | 
										Zabezpečená | 
| Erazmus | 100 m | 
										1580 - 1642 | 
										Přístupná | 
| Podivuhodné hlavy | 12 m |  | 
										Přístupná | 
| Nebeské vojsko | 15 m | 
										16. století | 
										Zabezpečená | 
| Nadílka štěstí | 50 m | 
										1631 - 1785 | 
										Zabezpečená | 
| Všech andělů |  | 
										Přístupná | |
| Svatý Vavřinec | 13 m | 
										1585 - 1588 | 
										Přístupná |