NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM

První zmínka o cínu na severu Jizerských hor je z roku 1576, kdy udávají písemné zprávy vypuknutí "cínové horečky". Frýdlantská vrchnost tehdy pozvala horníky z Krušných hor a Tyrolska. Ti se usídlili v nedalekém Ludvíkově, kde ještě v roce 1588 žil i hlavní perkmistr (někdo jako správce hornického revíru). Podle jednotného plánu bylo v roce 1584 vybudováno Nové Město (tehdy zvané Böhmische Neustadt - České Nové Město) a to v roce 1592 obdrželo od pána Melichara z Redernu privilegia a městský znak.

Výnosy cínových dolů nebyly nijak mimořádné, a tak z desítek jam otevřených v prvopočátcích zůstalo jen několik málo se rentujících dolů. Většina z nich zanikla beze stopy (Věrné bratrstvo, David, Ptačí zpěv, Děti Zebedeovy, Pomoc Boží, atd.). Už v roce 1653 byly známy pouze názvy, ale o skutečné poloze oněch děl neměl nikdo potuchy. V letech 1587 až 1652 byla těžba v kopcích u Nového Města ve svém vrcholu. V té době průměrná roční těžby činila 125 centýřů (stará váhová jednotka odpovídající přibližně 50 kg) cínu. Nejvíce rudy se vydobylo z důlních děl Bohatá útěcha (163 centýřů), Erasmus (56 centýřů), Beránek Boží (69 centýřů), Blažená bohatá útěcha (56 centýřů), Nebeské vojsko (55 centýřů) a Rapold (31 centýřů). Všechny doly byly rozděleny dle horního práva na 128 kuxů, z nichž osmina náležela vrchnosti, šestnáctina městu (to z ní platilo školy, faru a kostel) a zbytek byl prodán zájemcům, převážně cizincům z Lipska, Berlína, Norinberka a dalších měst. S příchodem třicetileté války těžba upadá a po válce se již nevzpamatovala. Redernové z Réderu opouští své panství a s nimi emigruje z náboženských důvodů i většina horníků. Radní Nového Města pod Smrkem se několikrát pokouší těžbu opět rozjet, ale tato snaha se míjí účinkem. Tak alespoň udržují několik dolů v provozu, a to i za cenu prodělku, aby město nepřišlo o výsady horního města, které skýtaly měšťanům nejednu výhodu i finanční prospěch. Hrstka horníku v dolech u Nového Města pracuje až do roku 1845 a o tři roky později umírá poslední horník. Tím definitivně skončila hornická činnost na severu Jizerských hor.

Název
 Délka
Těžená v letech
Poznámka
Světluše 300 m
1960
Zatopená
Beránek Boží 60 m
1582 - 1642
Zabezpečená
Bohatá útěcha 80 m
1581 - 1642
Zabezpečená
Rapold 100 m
17. století
Zabezpečená
Kateřina   
1611 - 1616
Patrová štola 43 m
  
Zabezpečená
Děti Izraele 40 m
   
Zabezpečená
František 990 m
1959
Zabezpečená
Josef 340 m
1959
Zabezpečená
Petr a Pavel
1583 - 1609
Zabezpečená
Blažená bohatá útěcha 76 m
1585 - 1616
Zabezpečená
Oukrop 30 m
 
Zabezpečená
Erazmus 100 m
1580 - 1642
Přístupná
Podivuhodné hlavy 12 m
 
Přístupná
Nebeské vojsko 15 m
16. století
Zabezpečená
Nadílka štěstí 50 m
1631 - 1785
Zabezpečená
Všech andělů  
 
Přístupná
Svatý Vavřinec 13 m
1585 - 1588
Přístupná