ZÁPADNÍ JESKYNĚ
Vchod se otvírá v malém lomu na tmavošedé jemně krystalické vápence a silně jílovité grafitické vápence. V podloží se nachází tufitické, fylitické břidlice. Krasověním puklin 150/80 a 62/70 vznikla nejdelší dosud známá jeskyně Ještědského hřbetu. Západní jeskyně je rozdělená do dvou částí - Staré (objevené v r. 1958) a Nové (objevené v r. 1962). Ty byly v roce 1976 spojeny vyražením nového vchodu a krátké štoly. Celková délka obou jeskyní je 446 metrů a denivelace 53 metrů. Obě jeskyně tvoří spleť úzkých puklinových chodeb, které se v několika místech rozšiřují v prostorné dómy.
Počátek tvorby jeskyně je datován do mladších třetihor, období po ukončení zdvihu Ještědského hřbetu. Tehdy voda vymodelovala ve vápencích úzké kanály. V dobách čtvrtohorního zalednění voda z tajících sněhů či ledovců vymodelovala jeskyni do současné podoby. Později byla jeskyně značně zanesena materiálem zvenčí (hlíny, štěrk a balvany).
Krápníková výzdoba je jedinečná. Nejpozoruhodnějšími formami jsou průsvitné až čiré stalaktity, zejména jejich excentrické formy, které v jeskyni tvoří husté, mohutné trsy. Stěny na několika místech pokrývá sintrová kůra.
Další informace o jeskyni - mapy, staré články a zprávy
mapa Západní jeskyně - 2013. Stažení jako pdf
stará mapa Západní (Jitravské) jeskyně
Symposium Kras Sudet - Králíky 1981
Fotky jeskyně
Fotky z roku 1982 od Franciho (František Musil jr.)
Vyrostly excentry nebo ne?
Stav výsypky v roce 1982
Pozná te se někdo?
Základna stále stojí
Pozná te se někdo?
Lezci na nedalekých skalách,v pravo dole autor fotek