Slovensko 2017
Bylo, nebylo, dávno tomu...
Výpravu na Slovensko jsme v roce 2017 spojili s termínem Jeskyňářského týdne, což se ukázalo být výhodné, protože vyjeli pouze dva liberečáci, a to Jakub Vaníček a Jiří Honzejk. Ve dvou lidech nelze totiž pomýšlet na smysluplnou činnost v krasu. Termín byl tedy 1.- 9. července, odjezd byl ještě o den odložen, ale nakonec jsme hodinu po půlnoci z 2. na 3. 7. zírali ze spacáků na tatranské nebe na okraji Slovenského Ráje.
Brzy ráno před velkou tlačenicí, která zde bývá pravidlem, jsme vyrazili trochu se rozhýbat do jedné z blízkých soutěsek – Suché Belé a odpoledne jsme už byli opět na cestě do Slovenského krasu. Ubytování jsme měli zajištěné na základně rožňavské speleoskupiny, ovšem jen na dva dny, do začátku společenské události v Aggteleku – obdoby našeho putovního Setkání.
4. 7. jsme podnikli pěší tůru po severní části Plešivecké planiny, a to výstupem z Rakovnice, okolo propasti Zombor (-54 m), k Lastovičí díře, odtud přímo k Zvonivé jamě (-101m) a okolo technicky velmi zajímavé Serényiho cisterny na Gerlašskou skálu. Navštívili jsme i bývalé pracoviště liberecké skupiny - Svatojánskou propast. Plánovaný úklid Zvonivé jamy jsme vypustili jednak pro náš podlimitní počet a jednak proto, že propast byla jedním z exkurzních cílů v rámci Jesk. týdne, kdy se tam měly pohybovat desítky lidí včetně speleozáchranky, která díru vystrojila. Náš zásah jsme proto odložili na rok 2018.
5.7. jsme obešli Zádiel, protože Kuba zde byl poprvé a musel prostě tenhle krasový monument vidět. Odpoledne následoval přesun do Aggteleku. Jeskyňářské týdny pořádá SSS, ale vzhledem k těsným vazbám slovenských a maďarských jeskyňářů bádajících na jednom krasovém území rozděleném jen čárou na mapě se akce připravila v příjemném prostředí aggtelekského kempu nadohled vstupu jeskyně Baradla. Spousta známých kolegů ze Slovenska, Moravy i Čech – byli jsme tu hned jako doma.
6.7. jsme oba exkurzně navštívili Ardovskou j., jež nás nadchla rozmanitostí a bohatostí výzdoby, i velikostí prostor. Zajímavé byly třeba i metr vysoké sintrové hráze vyschlých jezírek v dolních patrech, které nejsou v Česku běžně k vidění.
7.7. - druhý den v Aggteleku Kuba vyrazil za místními turistickými zajímavostmi a já jsem konečně využil lezeckou výstroj a vypomohl při pracovní akci Speleoklubu Minotaurus ve Zvonivé propasti (-50m ?) u Silické ľadnice.
8.7. byl poslední exkurzní den a tak při výpravě na Dolný vrch jsem se lezecky pokochal propastí Almási (-90 m) s mohutnou sintrovou výzdobou. Navštívili jsme také ústí propastí Vécsembükk (-230 m) a Obrovské propasti neboli Oriáše (-63 m).
Kuba se zase vydal na 7,5 km (!) dlouhou exkurzi do j. Baradla, která je nejvíce známa svými rozlehlými tunelovitými chodbami, obřími sály a mnohametrovými krápníky.
V neděli 9.7. jsme ještě navštívili přístupnou Ochtinskou argonitovou j. a vyrazili domů těšíce se na ten náš liberecký kraj.
Při naší obvyklé účasti na těchto akcích čítající dvě až čtyři osoby nelze uvažovat o samostaném bádání ve Slovenském krasu, můžeme ale operativně pomoci při akcích místních skupin, a to nejen rožňavské. Možný je také například úklid a dokumentace turisticky i lezecky známých děr, kdy spojíme příjemné s užitečným.
Pro ročník 2018 se budeme vzhledem k výročí snažit zajistit početnou účast, bude tomu totiž už 50 let, co liberečtí jeskyňáři jezdí do Slovenského krasu.
Jiří Honzejk
Před jeskyní Baradla v Aggteleku
Svatojánská propast - bývalé pracoviště liberecké skupiny
Herényiho cisterna
v propasti Almási