Slovensko 2016
Bylo, nebylo, dávno tomu...
2016
Další ročník výpravy do Slovenského krasu, a nejen tam, proběhl od 30.7. do 7.8.2016. Jak to bývá, předpokládaná účast až 11 lidí se smrskla dokonce pár hodin před odjezdem na pouhé čtyři kusy ve složení Jiří Kavan (Monte), Miloslav Juračka (Padre), Lukáš Appelt (Lukýto) a Jirka Honzejk. Ubytování jsme měli tradičně zajištěno na základně našich přátel ze Speleo Rožňava, jen pár kroků od Krásnohorské jeskyně čili Buzgó.
Během pobytu jsme střídali krasovou turistiku s kontrolními návštěvami známých propastí, u kterých Monte s Padrem trpělivě dělali dvěma lezcům povrchovou hlídku. 31.7. byla slezena Velká Bikfa (-140) a 1.8. jsme navštívili Bezodnou Ľadnici (-68) a zastavili se u Kečovské vyvěračky.
2.8.jsme se vypravili do Zvonivé jamy (-100,5) na Plešivecké planině. Z této jeskyně patřící do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO jsme vytáhli na povrch množství odpadu jak naházeného jícnem propasti, tak zanechaného dole sice možná lezecky schopnými, ale vandalskými návštěvníky. Ti dolů například hází větve z okolí a dole pak pálí ohně a neváhají při tom používat i naftu, kterou jsme na dně také nalezli. Krom bezpočtu pivních plechovek, odpadků a starého železného šrotu byla vrcholem nechutnosti i na jednom ze tří ohnišť spálená pneumatika. Neumíme si vůbec představit pobývat dole nebo lézt propastí v dusivém kouři hořící pryže.
3.8.jsme jsme si turisticky prohlédli maďarskou j. Baradla a poté Krásnohorskou j. včetně nepřístupných částí. 4.8. Padre s Montem opustili Slovenský kras a vydali se na čundr po Muráňské planině. Ve zbylém počtu dvou už nebylo možné v Krasu aktivně fungovat a tak jsme realizovali pouze studijní obchůzku po závrtech Silické planiny a návštěvu Dievčenskej skaly. V tu dobu jsme již domlouvali uplatnění jinde.
Odjeli jsme předčasně ze Slovenského krasu a 5.8. ráno jsme už byli nastoupeni o pár desítek kilometrů dál v Tisovci v transportním družstvu podporujícím potápěče Oblastné Skupiny Jána Majku při výzkumu v Jazerné j. a j. Teplici. Po tři dny jsme pomáhali s transportem výstroje v obou jeskyních a během dlouhých ponorů zbyl čas i na náležité exkurze, kdy například v Teplici jsme si užili tamního úžasného vodopádu. Krom toho jsme kopali v Jazerné novou spojovací chodbu pro budoucí jednodušší transport výstroje, místo současné nepříjemné úžiny. (Chodba zprovozněna v září.) 7.8.,byť jsme měli být tou dobou už doma, jsme neodolali prosbě kolegů a zúčastnili se další akce v Jazerné. Využili jsme našeho kotevního materiálu a instalovali lano v nově objevené studně nad tzv. Čtvrtým jezírkem, kam objevitel prostory Miro Hecko poprvé slanil, dole se spojil s potápěčem a potvrdilo se tak spojení již známých a nových prostor jeskyně.
I v minimálním počtu byla naše výprava užitečná. My jako relativní nováčci, stále hledáme ve zdejším Krasu své dlouhodobější uplatnění, nicméně pro ročník 2017 už je téměř jistá větší akce zaměřená na úklid a likvidaci stop nevhodných lidských zásahů ve Zvonivé jamě či na dalších vytipovaných lokalitách.
Na kečovských lukách
Ve Velké Bikfě