Jak krmit netopýra U většiny nalezených zvířat je prvním problém problémem nízká tělesná teplota. V dlani nebo brzy oblečením na těle se zahřeje asi během 20 až 30 minut. Je li pohyblivý a živě reaguje pohybem hlavy a uší na lidský hlas, je vše v pořádku. U velmi zesláblých jedinců, kteří se nehýbou nesmíme cítit tělíčko chladnější než je kůže teplé ruky. Pak teprve přistoupíme ke krmení. Zraněná či zesláblá zvířata trpí více či méně hladem. Čilým kusům se podává pitná voda a krmení, zesláblým a velmi podvyživeným kusům něco na způsob polévky. Připravuje se vylouhováním naškrábaného libového masa (drůbeži, hovězí, králičí) ve vodě. Lze použít i mražené maso, polévku je nutno zahřát držením v ruce, nikoliv ohřevem na plotně. Použije se napáječka pro malé zvířata (lze zakoupit v chovatelských potřebách), nebo co nejmenší lžička. Přiloží se k tlamě tak aby tekutina lehce smáčela pysky. Než získáte cvik, nabírejte jen malou kapku tekutiny. Tekutina nesmí vniknout do nosních otvorů, zvíře by se mohlo dusit. Pokud netopýr olízne tekutinu z pisku, obvykle v zápětí sám pije. U zvířat dlouho odmítající tekutinu je vhodné použít kapátko, nebo injekční stříkačku bez jehly. Největší potíže jsou spíše s tuhou potravou. Opatřit si moučné červy a cvrčky různých velikostí není těžké, nechají se snadno sehnat ve specializovaných krámech s krmením pro zvířata, nebo muže nachytat kobylky, mouchy, motýly, komáry. Netěší je ale přesvědčit netopýra, aby tuto, pro něj neznámou potravu pozřel. Připomínám používat určitý zvukový signál při krmení. Připravíme si většího moučného červa a pinzetou, nožem či nehtem mu odlomíme hlavičku. Stisknutím těla se vytlačí část kašovité hmoty. Netopýra uchopíme do dlaně, tak aby hlava směřovala k palci, prsty jí ovineme podobně jako bychom drželi v ruce tyč. Palec a ukazováček vytvoří jakési okénko pro hlavu, malík zabraňuje couvání zvířete ven. Začneme vydávat signál pro krmení a pokusíme se podráždit netopýra dotekem druhé ruky, nebo fouknutím, aby otevřel tlamu. Pokud se to podaří rychle do tlamy vymáčkneme obsah červa, nevadí když zvíře mezi zuby stiskne i červa. Jemným popotahováním za červa se často podaří probudit lovecký pud a netopýr začne červa žrát. Vždy se snažíme držet červa tak, aby prsty, nebo pinzeta (, kterou podáváme červa) byli vedle tlamky ne před ní. Netopýři se vrhají tlamkou vpřed a pevně se zakousnou. Je nepříjemné, když místo červa skousnou prst. Stisk je velmi pevný, muže pomoci lehké fouknutí proti netopýrovy. Leknutím se pustí.Pokud netopýr tlamu neotvírá, je třeba namazat trochu kašovité hmoty na pysk (nesmí se dostat do nosních otvorů!). Pak počkáme až si netopýr začne tlamu čistit olizováním. Po takovémto ochutnání, obvykle začne červy přijímat jako svou potravu. Pokud se netopýr nezačne do pěti minut olizovat , nezbývá než očistit tlamku vatou nebo papírovým kapesníčkem a zůstat u netopýří polévky. Po nějakém čase pokus s pevnou stravou opakovat. Zvíře získá časem důvěru k nabízené stravě od ošetřovatele a začne jí požírat. Kašovitou hmotu z červů vymačkáváme do té doby, než si zvíře na tuto potravu zvykne a samo aktivně začne požírat celé červy. Je to individuální záležitost, některé zvíře zhltne už prvního červa, jiné odmítá i několik dní. Přiměřené množství potravy záleží nejen na druhu netopýra, ale na každém jedinci zvlášť. Je třeba poznat druh, který máme ošetřovat, nebo je alespoň přibližně zařadit do určité váhové kategorie podle velikosti. Zde se nelze obejít bez odborné literatury (ODKAZ NA ATLAS NETOPÝRU). Před krmením je netopýr zvážen, příliš čilého jedince můžeme zklidnit jedním červem.Je li hmotnost na dolní hranici a netopýr je slabý, podáváme čtvrtinu jeho tělesné váhy rozdělenou do tří až čtyř dávek podávaných po půl až jedné hodině. Například netopýr rezavý (Nyctalus noctula) má běžnou váhu 20 až 32 g (nedivte se rozpětí, i mezi lidmi jsou i padesáti kilové rozdíly). Zesláblý 20 gramový jedinec dostane 5 g červu v dávkách 1g,2g,2g (zpočátku méně). Později lze krmit najednou až třetinu aktuální hmotnosti jedince. Pro některé jedince není problém zvýšit během krmení svou váhu až o jednu polovinu, ale k takovým výkonům je nenuťte. Mohou dostat zácpu či zvracet. Jsou známy případy i uhynu takto přecpaného zvířete. A to snad nechcete. Pestrá strava je důležitá u dlouhodobě chovaných zvířat. Je-li netopýr zvyklý na signál ke krmení, nebývá těžké přejít z červu na cvrčky, mouchy, sekáče, Kobylky nebo včelí trubce (máte-li známého včelaře). Podle signálu zvíře pozná, že jde o potravu. Někdy je ovšem nutná trpělivost a zručnost z obou stran (ošetřovatel i netopýr), než je nová potrava řádně přijatá. Červům podáváme pestrou stravu (různé obiloviny, pečivo, sušené kvasnice, granule pro psi a kočky,...), zprostředkovaně tak krmíme i netopýry. Stravu doplňujeme sušenými práškovými kvasnicemi nebo ROBOTRONEM, v nichž červy máčíme. Robotron podáváme v malých dávkách (pouze jeden namočený červ na 5g hmotnosti zvířete, maximálně 2x týdně), tím zajistíme zvířeti dostatečný přísun vitamínů. Sušené pivovarské kvasnice můžeme podávat neomezeně, prospívají k dobré kvalitě srsti. Frekvence krmení se řídí relativní váhou zvířete. Zpočátku je nutno krmit denně (u zesláblých jedinců i několikrát v průběhu dne), přičemž jednou týdně krmení vynecháme. Pokud zvíře dosáhne odpovídající hmotnosti pro svůj druh, vrátíme jej do přírody, pokud tomu nebrání jeho zdravotní stav (např. neschopen letu,..) a nebo není-li pozdě pro nalezení vhodného zimního ukrytu. V takové případě prodlužujeme pauzy mezi krmením tak, aby neklesala hmotnost jedince o víc než jednu čtvrtinu. Mějme na paměti, že prodloužení letargie mezi krmením znamená prodloužení života zvířete. Zimní spánek a letní částečná letargie umožňují delší život, ve srovnání s obdobně vleklými druhy až 10x. <     Zpět – Peče o netopýry       Zpět – Hlavní stránka       Zpět – Netopýři Libereckého kraje