ZO ČSS 4-01 Liberec

Letos jsme poprvé pracovali u Jítravy, a tak jsme svištěli s kolečky, že z akce nejsou kloudné fotky. Tak aspoň zhodnocení.

Na jaře 2016 jsme zjistili, že v největší prostoře Západní jeskyně - Ponorovém dómu - se konečně zřítil mnohatunový strašák, velký blok léta sedící na levé straně pár metrů nad průchodem do dómu. Rozlomil se na několik setkilových až tunových kusů a zatarasil stále znovu a znovu dobývaný průchod do dómu. V takovém případě je nutno soukat se do dómu úzkým objevným průlezem puklinou asi dva a půl metru nad zemí. I když jsme několik kamenů zlikvidovali, další zůstal od poslední akce na začátku léta 2016 zaklíněn tak, že po celý rok bránil jakémukoliv pohybu závalu,jenž je libereckými jeskyňáři likvidován už - zní to děsně - desítky let. Cílem téhle dřiny je odkrýt pokračování pukliny, na níž je založena hlavní chodba jeskyně a jako bonus - získání pohodlného přístupu do již známých prostor jeskyně, kam se mnoho jeskyňářů vůbec nepodívá kvůli úzkému průlezu takzvanou skluzavkou do Starých jeskyní. Pracovní akci jsme proto věnovali především uvolnění závalu, což se zdařilo, vyvezli jsme z jeskyně 40 koleček a průchod do Ponorového dómu je zcela volný a dokonce relativně bezpečný. Zbytek závalu může opět pracovat a vlastní vahou se sunout do míst, kde je námi odebírán a vyvážen. Podstatné je, že za poslední dva roky se vrstvy v dómu sesunuly výškově o dva metry, výškový rozdíl oproti počvě chodby už není tak dramatický a prakticky nehrozí nebezpečný sesuv při pobytu uvnitř, samozřejmě při systematickém postupu v dómu, kdy budeme moci formovat zával shora, včetně kotvení vybraných skalních bloků. Ty tvoří na pravé straně dómu nejspíš značně rozrušené stupně a terasy, po nichž se evakuační prostor svažuje k linii hlavní pukliny pod někdejším ponorovým vodopádem. A proč nepokračovat stále jen zpředu zdola a bádat uvnitř? Průchod do známého Sloupového dómu leží na puklině velmi hluboko pod vodopádem, ale v zadní části dómu, pod nejvyšším bodem celé jeskyně by se mohla brzy otevřít puklina navazující na hlavní směr celé chodby a to by mohlo být zajímavé. Velkou vadou na kráse téhle domněnky je bezprostřední blízkost tektonické poruchy, procházející jen několik metrů za Ponorovým dómem resp. za Jezírkem, která může dost změnit naše představy o dalším průzkumu. Ostatně, ne nadarmo zařídila příroda propadání vod do vápenců až v místě našeho dómu. Přesto, po letech začíná být vidět pověstné světýlko na konci tunelu, i když ještě stále dost vzdálené. Z této akce nelze opomenout také činnost v sousedství tzv. Kuřáckého salónku, kde jsme v hlíně zvětšili průlez. Je zde asi tři a půl metru dlouhá prostora ve skále nezakreslená dodnes v žádném z plánů jeskyně, která je ovšem zakončena svislou puklinou se stěnami pokrytými sintrem a při mé první návštěvě v létě 2016, s výrazným průvanem. Naši starší kolegové zde kdysi evidentně zkoušeli chvilku bádat, ale pak toto místo, kde člověk stojí na hlavě, opustili, průlez těsně vedle hlavní trasy lehce zaházeli hlínou a až dodnes tam nikdo nebyl. Na hodnocení je brzy, průvan je vůbec trochu alchymie, puklina sousedí těsně s Kuřáckým spojeným až s Novými jeskyněmi, ale je to každopádně zajímavé místo, nedaleko od vchodu. Uvidíme. Další bádání u Jítravy máme v plánu během prázdnin. Krasu Zdar. Účastníci akce: Miloš Juračka Markéta Kolmanová (Fichtnerová) Jiří Fichtner Jiří Honzejk

Jméno:
Heslo:

vyber fotografii:
Popisek fotky:
místo: mramorová hliněná huberův ponor getewent hanychovská ostatní úzká křížová liščí loupěžnická basa rokytka západní nedobytná jezevčí černý kout pelíšek ukradená turnovsko
typ akce: jeskyně historické podzemí speleoden ostatní