Po počátečním průzkumu na současném konci tzv. Sudové chodby v roce 2014 se nyní už druhým rokem po sobě zabýváme vyklízením sedimentů z této strmé vodní cesty, jež přiváděla živel, který pomohl vytvořit prostory Západní jeskyně. Poněkud obsáhlejší úvodní zprávu z roku 2017 si můžete přečíst
v tomto článku
Po vyklizení prvních šesti metrů z dvanácti v roce 2017 byl plán postoupit v dalším roce o stejnou délku až ke koncovému závalu. Ovšem profil resp. evakuační prostor chodby je mnohem větší, než jsme očekávali. Předpoklad byl aspoň místy jen puklinová chodbička s ostře klínovitou počvou a vrstvou naplavenin okolo 30 až 50 cm. Oproti tomu má chodba po vyklizení ve středním úseku šíři přes 2 metry a výšku kolmou na počvu 1,4 metru. Za tento rozměr vděčí mj. menšímu kanálu, který se na ni v těchto místech kolmo zleva (směr proti vodě) napojuje.
Kanál má téměř kruhové ústí s průměrem 30 až 40 cm, už po půl metru se ostře lomí do směru paralelního s chodbou, strmě stoupá a po třech metrech se opět propojuje s chodbou vysoko u stropu jako jakýsi členitý rozpukaný komín. Zde je možné do něj zčásti nahlédnout. V komíně je další neprůlezné zalomení opět kolmo na hlavní směr, čili od chodby pryč, kam již není vidět a vane odtud slabý průvan (detekován v srpnu). Pukliny jsou zřejmě dlouhé, avšak neprůlezné.
V další části se Sudová chodba zužuje na cca 1,5 metru, ale zato roste do výšky až k závalu, kde jsou vidět další 3 metry pod stropem.
Průřez sedimenty Sudové chodby na 8. metru - celkový pohled
Sedimenty v detailu. Puklina v počvě není znatelná, světle hnědé jsou vyklízené naplaveniny, tmavé jsou měkké jílové zbytky slínitého vápence díky pokračující korozi pod sedimentem, zelené vlevo dole je podložní zvětralá fylitická břidlice zbarvená sytě díky chloritu.
Pohled chodbičkou ke koncovému závalu.
Původně zde byla velmi těsná plazivka s průlezem tzv. "na supermana".
V roce 2018 jsme tedy postoupili o pouhých 1,5 metru, celkem sedmi akcí se účastnilo vždy jen jedna až tři osoby, ale nakopali jsme a vyvezli 110 koleček sedimentů včetně až 30 cm velkých kusů metabazitů, které nadále silně naznačují, že za závalem pouhých sedm metrů pod povrchem se nachází pohřbený ponor, který je v době své činnosti pohltil. Jen pravidelná síť puklin v celé jeskyni, kdy i zde v úrovni závalu bude jedno z křížení, ponechává otázku, jak Sudovka jakožto pokračování významného směru Staré jeskyně, skutečně vypadá.
Pro rok 2019 se tedy cíl nemění – dosáhnout koncového závalu a začít připravovat další postup – už do neznáma.
Po akci 8.9.2018 Barča, Kazatel a Jirka H.
Po akci 29.9.2018 Barča, Zbyňďa a Jirka H.
Účastníci:
Jiří Honzejk (1., 2., a 25. srpna, 8., 16. a 29. září, 13. října)
Zbyněk Hubínka (2. srpna, 29. září, 13. října)
Radovan Kunc (8. září)
Bára Smolová (8., 16. a 29. září)